www.drahoušek.com
Cestování po tý naší modrý planetce / My Travelling
O Drahouškovi :: Foto týdne :: Nejlepší fotky :: Akce :: Kamarádi :: Cestování :: Fórum :: Home
 Home | My Travelling | 2006-09-22 Expedice Půlzem - Half Planet Expedition | 03 - Nový Zéland
View slideshow 32 - 2007-10-22 - Stewart Island

DEN: 21.10.2007 Neděle
POČASÍ: Večer déšt (Invercagill)

Z Wanaky se mně podařilo vymotat až po poledni a tak jsem stopu nedával velikou šanci. Alespoň do Queenstownu jsem si přál. Povedlo se. V Queenstownu mně chlápek hodil jen asi dva kiláky, ale dostal jsem se na lepší místo - teoreticky :) Když nic tak tam jezdili jenom auta mířící na jih. Po hodině a čtyřiceti minutách jsem si říkal, že to byla chyba, že teď tady nebudu mít kde spát a tam byla aspoň bus zastávka :) Rozhodl jsem se malinko popojít a našel jsem úžasný ubytování - střecha pro zemědělskou techniku a hned vedle silnice a přitom schovaný, ale v jelením výběhu - nu což no :). Naštestí chvilku na to mě nabral kiwák z Invercagill. Bydlel kousek už před, ale hodil mě až do města přímo před hostel vedle "naší" irský hospody. V autě bylo hóóódně teplo a jsem pekelně žíznivej - půjdu na jedno irský.



DEN: 22.10.2007 Pondělí
POČASÍ: krásně, několik přeháněk
TRASA: Invercagill » Bluff » Oban » Port William Hut

Ráno lilo jako z konve. Ale už po snídani se objevila modrá obloha s předzvěstí né tak špatného. Stopa jsem chytnul skoro hned - s přihlédnutím že je ráno a ješte svátek práce to bylo dobrý. Chlápek sice říkal, že jede asi 10 kiláku před Bluff, ale to bych z nouze už i došel. Cestou jsme pokecali a pozval mě na čaj a, že mně pak hodí na trajekt:). Jeho partnerka žije na vlastním ostrově. Malej ostrůvek spojený s pevninou asi 200 metrovým molem úzkým tak akorát pro dva lidi nebo krávu :) Má pár krav, nějaký ovce a je tam spokojená. Byla docela chytrá - na což vzhled ani styl bydlení neukazovali.
Trajekt byl úžasnej - teda jen první půlhodinu. Pak jsem pomalinku začínal pociťovat mořskou nemoc. Loď to byla docela veliká, ale zase né natolik, aby se tam vešli auta. Asi pro 50 lidí. Jenže ouha, ono to jede skrz otevřený oceán, a nikoli nějaký moře. Takže jsme se třeba o metr propadli, či nás to vyhodilo metr nad hladinu s následným plácnutím na vodu. A to se opakovalo vlna za vlnou, což mi prišlo příjemný jen prvních patnáct minut :)

Trek je k první chatě takzvaně Great Walk, který od chaty pokračuje na jih, a na sever pak vede už "jenom" "normální" trek. Což v praxi znamená už né štěrkový chodníček, ale bahno. Brodění či přeskakování potúčků místo dřevěných lávek.

Chata je na parádním místě.



DEN: 23.10.2007 Úterý
POČSÍ: Ráno vichřice - né-li něco horšího, v poledne vyjasnění, odpoledne přeháňky.
TRASA: Port William Hut » Bungaree Hut

Ráno to vubec nevypadalo, že bych se dneska někam dostal. Tak ukrutnou bouřku jsem nezažil. (Později jsem se od kluků co mě dohnali dověděl, že trajekty co jeli den po mém byli zrušeny a bouřka měla 160 km/hod.) Bál jsem se aby nějaký strom nespadl na chatu, ale očividně s touto variantou počítali a nejbližší okolí chaty bylo dokonale vycišteno od potencionálních vývratů. Kolem poledne začalo svítit sluníčko s přeháňkami. Takže jsem se sbalil a vyšel. Čekalo mě tří nebo osmi hodinové šlapání - to podle toho do jaký chaty až půjdu.
Hned začátek trasy byl šok. Čekal jsem bahno a to není problém, ale tohle byly 10 - 15 centimetrové bažiny(beru zpět, teď po dokončení treku vím, že těmto "kalužkám" se v žádném případě nedalo říkat bažiny! :) - pozdější pozn.) vody a bahna a tím vedlo něco čemu říkali cesta! V tenhle moment jsem si říkal, že na tenhle trek musí být asi vážne všichni mega dobře vybavení a zkušení a zvažoval jsem návrat(nepřipadám si ani mega vybavenej ani mega zkušenej). Ono když si představujete jít v tom dalších sto šedesát kilometrů příštích deset dní, tak ty představy nejsou úplně parádní :) Dobře, že jsem nevzdal, vypadá to, že ten první půlkilometr je drsný schválně aby odlákali méně odhodlané. Následná cesta byla sice bahno ale né tragédie.
Přesto po dvou hodinách začínám mít pocit, že mi teče do bot(a žádný Cimrman s hadičkou okolo nebyl). Po dalších 30 minutách pocit nejen zesílil, ba se stal realitou. Zvažoval jsem jestli jít až do další chaty nebo jen do tý co musí být už už za rohem. Ale když jsem viděl to místo s chatou musel jsem zůstat. Krásná zátoka, odliv, sluníčko, ohromná loď v pozadí, pláž, no úplná paráda. Měl jsem chuť se vykoupat - naštestí si ješte tolik nesmrdím aby mě to přinutilo, ale za dva či tři dny mě to asi čeká :)
K večeru se v dálce na druhém konci pláže objevila postava. Říkal jsem si, že to asi bude francouz z bekpekru který je mně (snad) v patách. Ale byla to němka kráčející z North Arm Hut(druhá chata na Great Walku) šlape od rána měla to 6 hodin do Port Williama (tam kde jsem dnes vyšel já) a pak další 3 stejnou cestou jako já.



DEN: 24.10.2007 Středa
POČASÍ: přeháňky
TRASA: Bungaree Hut » Christmass Village Hut

Odchod z chaty v jednu odpoledne. Asi v půl cesty na nás čekala pláž. Jinak celá cesta prochází džunglí a není nic vidět a jde se dost mizerným terénem. Pořád se klesá a stoupá pár výškových metrů, ale pořád. Což je větší opruz nežli lézt půl dne na Horu a pak ji druhého půl dne slezát. Nějak divně mě bolí noha(nárt), respektive obě, ale každá jinak :-)

V chatě jsem potkal dva argentince co tu jsou už od včera. Shledali svoje zásoby jídla malými a jdou zítra zpět. Což mě malinko psychicky deptá. Doposavať jsem je měl jeden den cesty předemou a byla to taková "jistota", že to jde. Trošku nahlodali (společně s němkou) moji morálku - trek se jim zda příliš těžký a mokrý. Takže dnešní den asi počkám v tyhle chatě na frantíka který by měl jít den za mnou a kterého jsem potkal v Invercagill v hostlu. Snad jde podle plánu za mnou. Pokud zítra dá počasí vyšel bych si na ten kopec za chatou(Mt. Hananui/Anglem, 980m)



DEN: 25.10.2007 Čtvrtek
POČASÍ: přeháňky až déšť odpoledne
TRASA: Christmass Village Hut (pokus o výlet na Mt. Hananui)

Argentinci ráno odešli, já se vydal na kopec, ale ve 2/3 to vypadalo s počasím mizerně, vrchol byl v mracích(né že by to ze začátku vypadalo líp:) )
Chvilku po mém návratu přiběhl nový trempista. Hned ve dveřích mi pokládal otázku: "Ty budeš Jiřík viď? (píšu se tak do knih) Takže dorazili dva češi. Francouz se nekonal. Říkali, že nemají jídlo a tak jdou ob chatu. Prostě jednu chatu přeskakují. Což nepůjde vždy. Zítra plánují na Yankeeho a pak zas jednu přeskočit, pak jsou dvě od sebe 7 hodin což se nedá spojit do jednoho dne. A po nich je zase jedna přeskočitelná. Takže se sníma kousek "svezu" a pak si dám k severnímu kolečku i jižní. Snad jídlo vystačí :)



DEN: 26.10.2007 Pátek
POČASÍ: začíná pěkný počasí, maximálně 5 přeháněk jinak náznak azura
TRASA: Christmass Village Hut »
Yankee River Hut

Odchod kolem desátý. Čeká nás jen asi 6 hodin šlapání. Podle brožury má být cesta celkově suchá. To tady znamená bahno nikoli po lýtka ale jen nad kotníky a né celou cestu ale jen třeba půl :) Celkově to ale bylo vážně pohodovější. Díky ráno namazanýn botám jsem ani večer nečvachtal. Zítra je namažu znova.
Viděl jsem Kiwáka ! Je nádhernéj. Vypadá jak vejce s dlouhým zobákem a nožičkama :) Ani se nás moc nebál, bylo to u cesty a ve dne. Pak ještě papouška, možná Kekapo.


DEN: 27.10.2007 Sobota
POČASÍ: luxus, jen dvě tři přeháněčky
TRASA: Yankee River Hut » East Ruggedy Hut

Kluci dneska plánují přeskočit jednu chatu a tak vyrazili docela brzo po ránu. Já bych ji taky docela rád přeskočil, ale zas tolik nepospíchám a tak si dávám na čas :) Vyrážím tak, abych potenciálně měl šanci dojít do večera do tý druhý chaty taky. To podle toho jak dobře, či špatně se půjde první úsek.
V první chatě jsem ještě před druhou hodinou odpolední, rozhodnutí je jasný, jdu dál. Co tady taky takhle brzo dělat. Akorát bych si sežral jídlo. Pokud totiž jdete, nemáte tendenci jíst, jak ale zastavíte, začnete ujídat kde co.
Z vyhlídky už docela kousek od chaty jsem viděl dole pod sebou kluky. Musí být tak hoďku předemou. A hle, najednou kolem mě kiwák. Vůbec mu nevadilo, že tam hulákám a mávám na kluky, kteří stejně nemají šanci mě slyšet. Chodil si kolem mě jakoby nic.

Dole mě čekala další sranda - tekutý písek. Woóów, to je mazec. Kdyby mi paní v DOC centru neřekla, že až na něj narazím, nemám se toho bát, tak bych se bál, co bál, bych byl strachy posrané až za ušima :) To si v klídku jdete po písku, a najednou jste po kotníky, hned na to po lýtka - no a víc to nešlo - což byla právě ta cenná informace od tý paní. Jinak bych tu řeku prostě nepřešel.

Na chatě jsme potkali dalšího kiwáka, tentokrát ale dvounohýho
Jmenuje se Mark a bydlí tady v Obanu. Kupodivu neni lovec. Byl fajn, a hlavně s sebou měl mraky jídla. Vyrazil jen na pár dní, takže si dělal úplný hody. Včetně cibulky pěkně do zlatova. Malinko nám s těma číňanama a bramborovou kaší, co už jíme čtvrtý den, dělal chutě. Pak se zeptal jestli nemám navíc trochu čaje. Dostal pár pytlíků :)



DEN: 28.10.2007 Neděle
POČASÍ: luxus pařák
TRASA: East Ruggedy Hut » Hellfire Pass Hut

Ty kopečky neubývají. Pořád nahoru a dolů nahoru a dolů. Semtam sestup na pláž.
Vážně horko jako v sauně. Ale chata je pěkná. Na kopci s výhledem na východ. Ale 300 metrů od chaty jsou duny ze kterých je vidět jak na východ, tak na západ. Proto asi Hellfire Hut :)

Při západu sluníčka se našla nádherná chvíle a místo pro marjánku. Tož krásnej západ to byl. Ikdyž ho malinko kazil úzkej mrak a sluníčko nezapadlo "přímo do vody".


DEN: 29.10.2007 Pondělí
POČASÍ: luxus pařák
TRASA: Hellfire Pass Hut » Mason Bay Hut

Ale ten východ! Panečku ten byl. Mraky naplněné údolí mezi zelenými kopečky a krásně červeno na obloze. Úža

Na dnešek nás s klukama čekal vcelku nenáročný sestup a pak asi 4 kiláky po pláži. Mason Bay je ohromná pláž dlouhá asi deset kilometrů. Loudal jsem se a málem musel čekat na odliv. Asi v půlce pláže se mi zachtělo koupání. Sedm dní bez sprchy a vykoupete se i ve studeném oceánu :) Sluníčko svítilo a tak to nebylo obzvlášť přemáhavý :)

V chatě byl nějaký americký páreček - ona v pohodě, on debil.
V podvečer přišel náš známý Mark z East Ruggedy hut. Smál se jak nás viděl a mi jak bys met :) Je fajn.
Kluci dneska dojedli poslední minisnikrsku, posledních pět sušených meruněk a pár kousků lipa - takže teď už zbývá jen pytel medvídků :) (který mimochodem šetří až na poslední etapu výletu)

Večer jsme zaběhli opět na pláž na západ slunce a kiwáky. Jednoho jsme našli, ale chudáček se moc bál, tak jsme ho nenaháněli. Chvilku nato byl další na cestě. Byla už tma a tak se moc nebál, byl pár metrů od nás, a tak se mi podařil snímeček :) NÁM FOTKU KIWIHO :-) Tedy dnes dva kiwíci, celkem už čtyři :)



DEN: 30.10.2007 Úterý
POČASÍ: Ráno paráda, v poledne déšť až do večera.
TRASA: Mason Bay Hut » Doughboy Bay Hut

Ráno jsme si s klukama popřáli hezkého dne a rozloučili se. Dneska přeskočí další chatu a tím se dostanou na dosah Obanu, kam dorazí zítra k polednímu.
Já se vydal na další chatu tentokráte už v jižním okruhu. Už na konci pláže mě chytnul slejvák a nepřestal až do večera kdy už jsem byl v chatě. Poslední etapa mě nepříjemně překvapila - terén připomínal Jizerky, ale sakra mokrý jizerky. Byla to taková bažina - prý swampy summit :) a taky že jo :(
Do chaty jsem dorazil úplně promočenej. Batoh byl jen minimálně, ikdyž igelity zachránili hodně. Musim si koupit pytel do vnitř a bude pokoj.
V chatě bylo hafo suchého dřeva - to byla paráda. Oheň byl natotata :) Chaty na pláži nemají problém se dřevem - moře ho vyplaví habaděj. V lese už to nebývá tak slavný ale jde to.


DEN: 31.10.2007 Středa
POČASÍ: Déšť už od rána, podvečer pohoda.
TRASA: Doughboy Bay Hut (další noc v chatě)

Ráno pršelo. Za A - nechtělo se mi, když jdete a začne pršet, není to tak zlý, jako když prší už od začátku. Za B - poslední úsek cesty je v zátopové oblasti tak by mě tam mohlo čekat ledaco. A on i první úsek není zrovna moc suchej - ta samá bažina jako na cestě sem, jen o malinko posunutá.
Relax, flákání, žraní zásob, dřevo.
Snad bude zítra hezky, musím už blíž k městu. Mám to 3 až 4 dny, záleží jestli přeskočím nějakou chatu - měl bych.


DEN: 1.11.2007 Čtvrtek
POČASÍ: Přeháňky
TRASA: Doughboy Bay Hut » Fred's Camp Hut (Rakeahua Hut přeskočena).

Neprší, ale daleko to k tomu nemá. V půl devátý vyrážím z chajdy. Čeká mě v podstatě to samé co už mám za sebou z předpředešlého dne - ten samý kopec, ta samá planina se stejnými bažinami, jen o pár metrů jižněji a opačným směrem :) - Takže se toho malinko bojím. Nakonec to není tak zlý, zato úsek podél řeky v místech naprosté roviny jsou močály horší. Do chaty přicházím s výborným časem. Místo 8 hodin za šest a půl, a tak se píši do knihy a pokračuji na další chatu. Je pět hodin daleko a budu tam tak kolem osmý, což je tak tak před soumrakem. Říkám si, mokro v botách už mám, aspoň zítra nebudu mít :)
Do chaty dorážím skoro za tmy - takový pozdní šero :) Našel jsem tam pytel s uhlím - paráda. Původně jsem oheň nechtěl ani dělat, ale uhlí mění situaci. Pěkně jsem rozfajroval kamínka :)



DEN: 2.11.2007 Pátek
POČASÍ: Přeháňky
TRASA: Fred's Camp Hut » Freshwater Hut

Dneska mě čeká úsek na kterej jsem zvědavej. Na mapě to je značený jako bažina. Když si představím normální les na mapě, který vypadá jako bažina, raději si nepředstavuju skutečnou bažinu :) Ze začátku to nebylo nijak tragický, vcelku pohoda. Takové to klasické přelézání po větvích, či okrajích kaluží, držení se porostů v jejím okolí. Ale pak to začalo. Značení představoval bílý klacek od kterého jste viděli na další vzdálený jak kdy, ale zhruba 200 metrů. Mezi klacky bylo napříč několik jezírek či potůčků. Mezi jezírky jste pendlovali cikcak a vaším cílem byl vždy protější bílý klacek. A takhle pořád dokola. Problém byl, že mezi dvěstě metry vzdálenými klacky jste napendlovali tak třista, boty 5 cenťáků ve vodě - zem připomínala namočenou houbu. A sem tam(ale poměrně často) jste skákali z trsu trávy na trs a nebo prostě šli dvacet cenťáků hlubokou vodou a bahnem. No a jedna taková normálně vyhlížející kaluž mi byla osudnou. Nedala se obejít. Ani přeskočit. Musel jsem projít. Problém je, že nepoznáte jak hluboko se propadnete. Počítal jsem nad kolena. Začátek vypadal slibně, prohmatal jsem si ho klackem a ok. Vyšel jsem, voda do půlky lýtek - pohoda. Šel jsem rychlou chůzí, protože jen tak mi nenateče do bot(mám galoše), voda do lýtek, do lýtek, do lýtek a po pás :) Najednou jsem byl i s baťohem ve vodě. Jdete kaluží, pohoda, a najednou jste po pás v bahně a už nejdete :) Divnej pocit :)
Došel jsem do chaty, naštěstí nebyla daleko, spíš bych řekl, že jsem měl pěknou smůlu. Stalo se mi to na poslední "kaluži" kde se to vůbec mohlo stát. Do chaty to nebylo ani 15 minut. Úplně mokrej nebyla vůbec chuť pokračovat do North Arm Hut. A asi 20 minut po mě dorazil frantik Fillipe. Dal se dohromady se dvěma angličanama a japonkou.
Je to stejně pytlík, desátej den na treku a on stále má živou papriku, cibuli a kdoví co ještě. Prostě francouzkej gurmán se nezapře:)


DEN: 3.11.2007 Sobota
POČASÍ: delší přeháňky
TRASA: Freshwater Hut » North Arm Hut

Do poslední chaty před městečkem je to asi 6 hodin, takže vcelku pohoda, nepospíchal jsem s balením. Cestou se překonávalo malý sedýlko ale pekelně ošklivý sedýlko. Velký schody, hodně bahna, mizerně se mu vyhýbalo. Jak jsem se blížil k chatě dešti přibývalo na síle. Celkově jsem celou cestu neměl příjemnou náladu. Už už jsem chtěl bejt v chatě, a co v chatě, už přímo ve městě. Cesta neutíkala.

Page | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | All



Dobrý lidi


Trajekt


Oban


Telefon v nouzi


Začátek


Ještě pln elánu




Svačinka


Zásoby na 14 dní


1. chata


2. den, začátek treku


Delta řeky


Pláž


Pláž II


Chata č. 2


Chaloupka




Sušení dříví


Výhled Z Christmass hut


Sušení

Page | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | All